Všichni víme, že musíme inovovat, abychom přežili. Některé podniky, jak se zdá, ovládly umění inovací – mají schopnost překonávat překážky, vyrábět výrobky, bleskově měnit zaměření a narušovat zavedené postupy v celých průmyslových odvětví. Ale pro mnohé společnosti představují inovace složitý problém. V cestě jim stojí procesy, lidé a předpisy.
Jak můžete jako významná globální firma podpořit svůj tým, aby jako „narušitel zavedených pořádků“ přicházel s inovacemi?
Říká se, že nutnost je matkou vynalézavosti. Vyrostl jsem v Jihoafrické republice, kde pro mě nedostatek představoval způsob života. To málo, co jsme měli, jsme museli využít na maximum. Naprosto přirozeně jsme inovovali, aniž bychom tomu tak říkali.
Většina globálních firem netrpí nedostatkem – i když se tyto firmy inovátorům narušujícím zavedené postupy brání, mají stále obrovský kapitál a zdroje. Není tedy divu, že nejsou schopny inovovat. Pravdou je, že tyto firmy nevyvolaly potřebu dělat něco jinak. Zjistil jsem však, že existuje několik způsobů, jak vytvořit prostředí, které podporuje potřebu změn a kulturu inovací.
Změňte negativa na pozitiva
Nedostatek. Neorganizovanost. Selhání. Tato slova mají tendenci mít negativní konotace. Každé z nich je však pozitivní v kontextu inovací.
Když lidé slyší slovo nedostatek, myslí si, že jsou zbaveni prostředků, které potřebují k úspěchu. Startupy však vědí, že práce s nedostatkem vás nutí myslet kreativně – což je vzrušující a povzbuzující a může týmům dodat silný pocit, že jejich činnost má smysl.
Neorganizovanost je další podhodnocené slovo. Můžete být neorganizovaní, aniž byste byli nekvalitní. Inovace vyžadují rychlost při provádění změn – pohotovost, obratnost a schopnost rychle reagovat – a firmy, které nejsou sešněrovány tuhou organizací, reagují na změny snadněji. Můžete tak fungovat s pomocí jen několika zdrojů a přitom šetřit čas.
Každý proces, který společnost zavádí, má obvykle bránit selhání – a když jsou všechny systémy bezpečné vůči selhání, chybí prostor ke kreativitě a posouvání hranic. Lídři musí postupovat přesně naopak a vytvořit prostředí, v němž lze bezpečně selhat a v němž jsou zaměstnanci podporováni, aby testovali hypotézy, analyzovali výsledky a více experimentovali. Když se na selhání nahlíží jako na „rychlejší učení“, pak dochází k inovacím.
Řiďte firmu jako venture capital investor
Každý lídr by se měl chovat jako venture capital (VC) investor. Tito investoři počítají s rizikem – vědí, že když investují do startupů, budou se tyto společnosti neustále vyvíjet. Venture capital investoři umožňují startupům dělat to, co potřebují, protože věří, že získané zkušenosti jim nakonec pomohou uspět. Pokud by si všechny významné firmy osvojily tento přístup, daly by svým týmům svobodu, kterou potřebují k inovacím.
Tento přístup jsem používal po celou svou kariéru a viděl, že přináší neuvěřitelné výsledky. Jako příklad mohu uvést své působení na pozici CIO ve společnosti Alaska Airlines. Výhody letecké přepravy jsou pro zaměstnance letecké společnosti jednou z nejdůležitějších výsad. Přesto však zaměstnanci neměli k dispozici žádný snadný způsob, jak si naplánovat cesty a rezervovat lety. Abych tento problém vyřešil, vytvořil jsem tým zaměstnanců, kteří se navzájem motivovali, a poskytl jim omezený rozpočet a úplnou svobodu chovat se jako startup. Určil jsem lídra a umožnil mu, aby se choval jako CEO startupu. Tým velmi rychle vytvořil prototypy, připravil zkušební uživatelské prostředí, spolupracoval s místními firmami a na týmových akcích prezentoval demoverze. Zároveň řešil i politické, rozpočtové, technické a personální výzvy. Výsledkem jejich tvrdé práce pak byla pracovní mobilní aplikace nazvaná Hopper, s webovým rozhraním a specializovaným týmem.
Možná nejdůležitější je však to, že úspěch projektu Hopper vytvořil silnější kulturu inovací, v níž jsou zaměstnanci schopni vyvíjet řešení zlepšující zkušenosti zákazníků i zaměstnanců.
Vytvořte fyzické prostory, které podporují inovace
Inovace nejsou pouze o způsobu myšlení nebo procesu. Fyzické prostory, ve kterých týmy působí, také hrají roli. Lidé mají sklon přizpůsobovat své chování tak, aby odpovídalo jejich prostředí. Pokud bych například někoho vzal do chrámu, na koncert a do knihovny, tato osoba by se pravděpodobně na každém místě chovala jinak. Každý prostor podněcuje jiný typ pocitů, emocí, myšlenkových procesů a vzorů chování v lidech, kteří se v něm nacházejí.
Když hovoříme o inovacích a startupech, často se používá fráze o „klucích z garáže“. Některé ze světově nejúspěšnějších startupů skutečně začínaly jako garážové firmy – namátkou třeba Amazon a Apple. Proč zrovna garáž? Protože je to bezpečné prostředí. Je neformální, útulná, poskytuje soukromí – je součástí něčího domova. Je také flexibilní – pokud máte kancelář v garáži, můžete si určit vlastní pracovní dobu. Můžete jít ven nebo se kdykoli přesunout do jiných místností. Můžete pracovat stylem, který vám nejlépe vyhovuje. Tato svoboda umožňuje lidem myslet kreativně a bez obav z odsuzování.
Když lidem vnutíte časové a prostorové hranice, nemohou naplno projevit svou kreativitu. Kdyby byli Jeff Bezos a Steve Jobs nuceni pracovat ve fádních šedých kancelářských kójích, vsadím se, že jejich úroveň inovací by nebyla stejná. To samozřejmě neznamená, že by týmy měly pracovat v garážích. Ale odstraňte časové a prostorové překážky a poskytněte lidem prostředí, kde mohou svobodně myslet a tvořit bez zábran.
Vytvářejte různorodé týmy
Rozmanitost představuje možná nejdůležitější složku inovací.
Jsme souhrnem našich životních zkušeností. Naše kultura, pohlaví, náboženství, sexuální orientace, místo původu, jazyk, výchova a vzdělání mají vliv na to, jak přistupujeme k řešení problémů.
Stejné typy lidí budou zkoumat pouze jednu cestu. Na cestě k úspěchu je však nutné prozkoumat mnoho cest.
Dá se říct, že inovace není nic jiného, než řešení problémů. Dáte-li týmům správné podmínky k řešení výzev, umožníte jim přicházet s kreativními řešeními, která byste možná nikdy nepovažovali za možná.
WeWork offers companies of all sizes space solutions that help solve their biggest business challenges.