O Marii Kondo a jejím stylu uklízení si můžete říkat, co chcete. Pravdou ale je, že přitáhla pozornost celého světa ke konceptu, který vám doslova změní život: k rozdílu mezi organizováním věcí a úklidem. Mnoho z nás bylo vedeno k úklidu, ale málo z nás ví, jak věci správně zorganizovat. Často děláme jednu věc s cílem dosáhnout výsledků jiné činnosti. Marie Kondo nás naučila, že úklid je součástí hygieny a organizování otázkou uspořádání a kategorizace. Tento koncept lze aplikovat v celém domě a výsledky se pak dostaví i v osobním životě.
Je tak snadné přehlížet pojmy, o kterých si myslíme, že jim rozumíme, protože chybovat je přece lidské. Proto tu máme další dvojici slov, které je nutné zřetelně odlišit: setkání a propojení.
Setkání a propojení bývá často používáno ve stejném kontextu, zvláště pak na pracovišti. Jedná se ale o dva odlišné typy interakce. Dívat se na tyto koncepty takto detailně může někomu připadat zbytečné, ale nepochopení tohoto rozdílu je důvodem neúspěchu mnoha „teambuildingových“ a networkingových akcí. Když se zaměstnavatelé snaží navázat spojení mezi zaměstnanci, často pouze vytvářejí podmínky pro „setkání“. Jakmile rozdíl mezi setkáním a propojením pochopíme, můžeme začít plánovat akce na pracovišti (a jejich účel) jinak a dosáhnout výraznějšího úspěchu.
Co je setkání?
Na začátku setkání se lidé často navzájem představí. Vím to moc dobře díky sedmileté zkušenosti v oboru online seznamek. Během setkání si lidé většinou sdělí informace o sobě a nevypráví si příběhy. Pravděpodobně jste někdy mluvili s někým, kdo je nezadaný a randí, a nejčastější stížností bude, jak vyčerpávající celý proces schůzek je. Na vině je částečně samotný proces – je to logistická loterie hledání vhodného protějšku, povídání a koordinace osobního setkání. Pokud budete ale poslouchat pozorněji, možná se dozvíte, že nejvíce vyčerpávajícím aspektem tohoto procesu je opakovaná výměna informací, kterou daná osoba musí podstoupit.
Na základě pouhé výměny informací si nelze o člověku vytvořit smysluplný obrázek. A bez tohoto obrázku a v takové situaci, jako je seznamování, je velmi snadné někoho odmítnout. Jedna poznámka, nepovedený účes nebo podle vás neodpovídající rozdělení úhrady účtu může po prvním rande znamenat konečnou.
Na pracovišti jsme náchylní ke stejným zkratkovitým soudům o svých spolupracovnících, protože je nikdy lépe nepoznáme. Nejlepším příkladem setkání – ale ne propojení – na pracovišti může být nadměrné využívání akcí typu happy hour jako společenské události. Neříkám, že se lidé v rámci happy hour nikdy nepropojí. Ale tyto podmínky jsou vhodnější pro stručné představení více lidem spíše než pro hlubší propojení s několika jedinci, což je smysluplnější pro zaměstnance.
Co je propojení?
Propojení je hlubší poznání druhého člověka. Vyzařuje při něm energie a dochází k němu, když si vyslechnete něčí životní příběh. Propojení překračuje hranice představení a zdvořilostních frází, aniž by bylo nutné vyzradit všechny své slabé stránky nebo být příliš osobní. Propojením by mohlo být pouhé povídání si o nějakém dílu seriálu Hra o trůny nebo popis úžasného dvojitého burgeru, který jste si dali včera.
Vzpomeňte si na situaci, kdy vám někdo vyprávěl příběh a vy jste ho prožívali s ním. Daného člověka si najednou začnete představovat v jiném kontextu, a díky tomu si o něm vytvoříte ucelenější obrázek. Neznamená to, že se vám musí zalíbit nebo že se s ním musíte spřátelit, ale díky této interakci si dokážete udělat celistvější představu o tom, kdo před vámi stojí.
Jak dosáhnout propojení na pracovišti
Zde by si zaměstnavatelé rádi přečetli nějaký návod, jak své zaměstnance propojit a vytvořit tak naplňující pracovní prostředí. Co je důležité: Nepřemýšlejte o nějakém návodu, protože v tom případě myslíte takticky (řešíte něco teď), ne strategicky (zohledníte celkový cíl). Místo toho se celkově zamyslete nad vytvořením scénářů, které umožní lidem překročit hranice představení nebo základních informací o člověku do prostoru, kde může dojít ke skutečnému propojení.
Začněme například jídlem, což je základním kámen mnoha pracovních setkání. Je snadné si myslet, že jídlo zdarma přitáhne lidi k sobě. Teoreticky ano, ale naším cílem je smysluplné setkání, ne pouze logistický sraz. Když objednáváme jídlo pro týmové setkání, přemýšlíme o omezeních u různých druhů stravování, alergiích a o tom, co mají jednotliví členové týmu rádi. Ale co kdybychom využili jídlo jako způsob, jak se toho o našich zaměstnancích dozvědět více? Ve společnosti WeWork jsem zavedla jednoduchý, ale propojující koncept s názvem „Slavnost oblíbených jídel“.
Jak to probíhalo: Před týmovým jídlem jsem e-mailem zaslala našim 15 členům týmu krátký a vtipný dotazník a nezapomněla jsem ani na pět nových členů, aby se sešli různí zaměstnanci. Průzkum obsahoval například následující otázky: „Jaké jídlo hledáte v menu?“ a „Jaké jídlo vás rozesměje?“, „Jaké jídlo nikdy neodmítnete?“, „Jakému jídlu neodoláte?“ a „Jaké jídlo reprezentuje vaši kulturu nebo styl?“
Pak jsem podle odpovědí v průzkumu zajistila občerstvení a jednotlivá jídla označila jménem člena týmu, který ho v průzkumu uvedl. Dozvěděli jsme se tak informace nejen o omezeních vyplývajících z různých druhů stravování. Zjistili jsme také, co druhé rozesměje, po čem touží a co mají a nemají rádi. Jídlo už pak nebylo jen položkou menu. Byl to způsob, jak se o druhých dozvědět více. Náš softwarový inženýr z Pákistánu si mohl popovídat o bengálském rybím curry. Oči naší designérky se rozzářily, když uviděla citronovou bábovku. A náš team leader si nemohl vynachválit zapečené těstoviny se sýrem.
Rozdíl mezi setkáním a propojením
Mohli jsme se společně prostě jen najíst. Místo toho jsme se dostali o úroveň hlouběji a dozvěděli jsme se toho o našich spolupracovnících mnohem víc. Na akci si všichni povídali a nikdo nemusel jen říkat zdvořilostní fráze nebo základní informace o sobě. Nikdo nemusel odhalit nic příliš osobního a pozornost nebyla zaměřena na konkrétní osobu.
A takhle jednoduché je dosažení autentičtějšího propojení na pracovišti. Pokud je cílem setkání zjistit jméno kolegy a jeho pracovní pozici, při propojení se můžete prostě jen dozvědět, že podle vašeho kolegy je citronová bábovka perfektní kombinací sladké a kyselé chuti.
Cílem propojení je proniknout hlouběji. Nenechávejte si to na mimopracovní aktivitu. Nemějte pocit, že diskuse musí být až moc osobní nebo nepříjemná (nemusíte z nikoho páčit jeho problémy). Není důležité, aby to bylo osobní. Důležité je udělat prostor pro osobnost každého účastníka.
Lakshmi Rengarajan je poradkyně pro propojování na pracovišti společnosti WeWork. Dříve pracovala na pozici ředitelky pro návrh a strategii akcí ve společnosti Match.com a založila a vyvinula offline seznamovací fórum Me So Far, které pomáhá nezadaným pokročit od setkání k propojení.
